Kastrace psů

Je dobré nechat kastrovat zdravého psa? Jaké jsou případně důvody, proč kastrovat a kdy? Změní se povaha?

Článek o kastrací fen byl sám o sobě moc dlouhý, a proto je i psům věnován samostatný článek. Musím za sebe říct, že u psů nejsem až tak striktní, co se preventivních kastrací týče. Mnohem důležitější je zde pravidelná kontrola psa majitelem. Spousta majitelů kontroluje délku drápků, čistotu uší, stav chrupu, ale prohmátnout svému psovi varlata je dost často tabu. Na "to" se nesahá, o "tom" se nebaví. A kolikrát majitel přehlíží i zjevný problém (např. jedno varle dvojnásobně větší jak druhé). U psů se navíc kastrace bere tak nějak více osobněji, jak u fen. Zejména pánové mají s tímto zákrokem problém. Nesmíte si to brát tak osobně.

Kdy tedy kastrovat?

• Nadměrné sexuální chování

Neskutečně vám vadí, že pes vylizuje každou loužičku po feně, která šla stejnou trasu na procházce před vámi, cvaká u toho tlamou, všechno musí označkovat. I když už nemá co značkovat aspoň 3 kapky ze sebe dostane. Slintá, když zjistí pach hárající feny. Při výcviku se tolik nesoustředí a naopak přítomnost "háravky" jej naprosto rozhodí.

Doma má své vlastní polštářky, kde se mohou uspokojit nebo mu pomáháte ručně. (A to nechápu vůbec, tyhle domácí honiče, aby ulevili psovi a potěšili jej).

Když potkáte jiného psa, nezvládá své chování a ani za pomocí zkušeného trenéra se vám nedaří dostat jej pod kontrolu a myslí úplně jinou částí, než je mozek.

Pokud se vám něco takového děje a nemáte psa uchovněného a určeného k reprodukci štěňat, zvažte kastraci.

• Problém s reprodukční soustavou - varlata
• Nejsou tam, kde by měla být = kryptorchid

Pokud samec nemá obě varlata v šourku, ale jedno je někde "na cestě před šourkem", označujeme ho jako kryptorchida. Ten může být tříselný nebo abdominální, tj. varle je buď v tříslech nebo v břiše a může být oboustranný nebo jednostranný. Varlata musí být bezpečně v šourku při odběru štěňátka, tj. mezi 8-9. týdnem věku. Někdy se stane, že při odběru štěňátka jsou v šourku, ale potom se schová/schovají. Obvykle se tento jev vidí u varlátek, které skáčou tam a zpátky a nejsou ještě napevno umístěny v šourku.

Pokud tam před odběrem štěněte nejsou, tak je takové štěně kryptorchid. I kdyby po 9. týdnu do šourku doputovaly, je velmi na zváženou, zda takového psa využít v chovu. Občas se setkáváme s kolegy v ordinacích s prosbou o hormonální injekce k pomoci sestoupení varlat do šourku nebo chirurgicky varlata do šourku stáhnout, pokud jsou v třísle. Obojí je nesmysl. Jednak se takové jednání musí nahlásit na ČMKU, vyznačit do rodokmenu, aby pes v chovu nebyl použit, druhá věc je u požadované operace porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání, protože měníte vzhled psa a na stranu třetí, je to podvod. Když se vrátím ještě k výše zmiňovaným hormonálním injekcím - aplikovat se mají 3-99 x s frekvencí 1x týdně. Zhruba stejně účinné je i modlení se. Jen modlením ušetříte peníze a stres z veteriny svému malému parťákovi.

Kryptorchismus je nejspíše i dědičný problém a proto by se tito jedinci neměli zařazovat do chovu. Stejně tak je na zváženou použití sourozenců, ale to přenechám chovatelům - zvážení kladů a záporů svého vybraného psa.

Každé varle, které není v šourku by do věku 5 let psa mělo být odstraněno. Společně s druhým varletem, které se nachází kdekoliv jinde včetně šourku. Proč? Tělesná teplota - a to jak při tříselném kryptorchismu tak při abdominálním - nedělá varlatům "dobře". Při vyšší teplotě, než kterou by měly v šourku, dochází k nádorovému bujení.

• Změna varlat (a šourku)

Tohle je důvod, proč byste měli naučit svého psa nechat si zkontrolovat varlata a taky to dělat. Jakákoliv změna velikosti, ať už jednoho nebo obou varlat, nebo změna konzistence, tedy že jedno bude tvrdší jak druhé, je důvod, proč navštívit svého veterinárního lékaře. Zejména u starších psů jsou časté nádory ve varlatech a tam je jedinou možnou terapií kastrace. Stejně jako při kastraci a odstraňování tumoru mléčných žláz u fen, i zde pošleme postižené varle histologovi, abychom věděli prognózu u postiženého pacienta.

• Problém s prostatou

Starší psi a psí senioři stejně jako pánové trpí laicky řečeno "na prostatu". Obvykle se jedná o benigní zvětšení prostaty. Může být doprovázené i různě velkými cystami v prostatě. Benigním zvětšeném prostaty trpí až 80 % psů nad 5 let stáří. Takto postižení psi jsou více náchylní k dalším onemocněním prostaty jako je zánět prostaty, abscesy apod. Toto onemocnění může být bolestivé, zejména pokud je prostata velmi zvětšená, případně cysty narostou do velkých rozměrů. Ty můžou až prasknout.

Projevuje se obtížným kálením, trus bývá oploštělý, protože zvětšená prostata utlačuje střevo a tím i formuluje trus do jiného tvaru, než bývá zvykem. Dalšími příznaky jsou potíže s močením, krev v moči - zejména ke konci močení nebo pouze odkapává - neochota k pohybu, apatie.

K vyšetřovacím metodám vedle ultrasonografického vyšetření prostaty patří i rektální vyšetření. Skrz konečník si veterinární lékař sáhne na prostatu a je schopen zhodnotit její stav. Pokud se nejedná přímo o prostatitídu - zánět prostaty - je opět terapií kastrace psa. Tím mu odeberete testosteron a prostata se začne sama pomalu smrskávat. Doporučitelné je i nechat odebrat takto postiženému pejskovi krev a poslat do laboratoře k určení hodnoty cPSE (prostatická arginin esteráza).

Vyšetření buď ultrazvukem nebo krve by mělo být rutinní při každoroční vakcinaci u starších nekastrovaných psů. Bohužel spousta majitelů o toto vyšetření nemá zájem a nepokládají tuto prevenci za důležitou.

• Ostatní onemocnění

Existují i další onemocnění, kde je potřeba zvážit přínos kastrace. Mezi takové patří např. tumory periánálních žláz v oblasti konečníku. Vždy je potřeba stav vašeho pejska konzultovat s veterinářem, který jej zná. Společně se pak doberete nejlepšího řešení dané situace.

Co kastrace nezmění?

Povahu vašeho psa. Pokud je pes aktivní a temperamentní, bude aktivní i temperamentní nadále. Kastrací zmizí pouze sexuální chování! Pokud pes tahá na vodítku, bude tahat i po kastraci, jestli neposlouchá, protože jste jej to nenaučili, nebude poslouchat a respektovat vás ani po kastraci. Pokud nesnáší Beníka odvedle, bude jej nesnášet i po kastraci.

Jestliže se váš pes naučil za háravými fenami utíkat a procházet se po venku sám, nemusí ani těmto útěkům kastrace pomoci. Pokud má radost s nově nabyté svobody a možnosti jít na procházky, pak jsou feny pouze záminkou. Případně pokud mu útěky dlouhodobě tolerujete, může jít o již naučené chování a kastrace na tom nic nezmění.

Pooperační komplikace

Stejně jako u fen i u psů hrozí obezita, pokud se přestanou hýbat a zleniví. Někdy je nutné upravit i krmnou dávku. Inkontinence u psích samců bývá výjimečná v porovnání s kastrovanými fenami.

Samozřejmě je nutné podávat léky, pes musí mít límec a nutný je striktní klidový režim.

V ojedinělých případech dojde po kastraci k otoku šourku z důvodu naplnění šourku drobným kapilárním krvácením vzniklým v průběhu zákroku. Není potřeba panikařit. Šourek stačí opatrně chladit přes ručník a otok se vstřebá. Ve své podstatě uvnitř vznikne "modřina".

Kastrace na zkoušku

Psi mají na rozdíl od fen tu výhodu, že si u nich kastraci můžete vyzkoušet. Říká se tomu chemická kastrace a používá se i u chovných psů. Psovi se podkožně zavede implantát, který způsobí dočasně stejné změny, jako kdyby byl pes vykastrován. Sníží se libido, zmenší se varlata a pes se bude po nějakou dobu chovat jako kastrát. Tento stav je zvrátitelný - buď se implantát časem rozpadne anebo pokud jej potřebujeme vytáhnout u chovného samce dříve, vytáhne se operačním zákrokem.

Nevýhoda této chemické kastrace je její cena. U psů malých plemen stojí zavedení implantátu obvykle stejnou finanční sumu, jako kastrace trvalá. Pokud si ovšem chcete vyzkoušet, jak by to asi vypadalo, kdyby byl váš pes vykastrovaný, je tohle možná cesta.

Shrnutí na závěr - kdy kastrovat?

• Omezuje vás sexuální chování vašeho psího samce
• Kryptorchid - a je jedno jaký. Ideálně do pěti let stáří psa a až po dosažení dospělosti.
• Změna konzistence varlat, kterou jste zjistili při rutinní prohlídce svého psa
• Problémy s prostatou
• Ostatní onemocnění po poradě s vaším ošetřujícím veterinárním lékařem